Britta Marakatt-Labba. Bastilis sákkaldagat

Náluin ja árppuin ráhkada Britta Marakatt-Labba valljis ja máŋggabealat visuálalaš máilmmi, gos birasrahčamuš ja dálkkádatváttisvuohta eamiálbmotlaš geahčanguovllus lea guovddážis.

  • Nasjonalmuseet

Čuohtejahkebeale čađa lea Britta Marakatt-Labba (r. 1951 Ađevuomis, Sámis) leamaš okta dain deháleamos sámi dáiddáriin. “Bastilis sákkaldagat” čájáhus lea dán rádjai dat stuorámus čájáhus mii lea ráhkaduvvon su dáidagiin, ja čájeha earret eará tekstiilla, grafihka, installašuvnnaid ja bácciid dan viiddis doaimmas.

Dáppe beasat oaidnit su vuosttaš sárggastusaid ja tevnnegiid, mat eai leat goasse ovdal čájehuvvon, ja vel beakkán dáidagiid nugo Garjját (1981) ja Girdi noaiddit (1986). Čájáhusa guovddážis lea monumentála váldodáidda Historjá, mii lea 24 mehter guhkkosaš sákkaldatgovva, mas govvida dáhpáhusaid sámi historjjás, mytologiijas ja beaivválaš eallimis.

Marakatt-Labba lea 1970-logu rájes leamaš erenoamáš jietnan davvi guovlluid dáiddamáilmmis. Iešguđetlágan ávdnasiin ja gassodat náluiguin ja árppuiguin son gierdevaččat rahkada iežas govvamáilmmi, man bokte čájeha sámi árgabeaivvi ja historjjá iešguđet beliid. Son gaskkusta olles máilmmi historjjáiguin, mat čatnasit su iežas vásáhusaide sámi eallimis ja kultuvrras, ja rávve min várjalit luondduriggodagaid.

Nationálamusea čájáhussii lea son ráhkadan áibbas ođđa dáidaga, mas son čielgasit várre minerálaid roggamis ruovttubáikkistis Gironis gos leat ruvkedoaimmat, ja ahte stuoraservodat ii galgga industrialiseret luonddu. Myhtat, niegut ja osku leat maid dehálaš fáttat su govain, ja muhtumin dain dihto ge hearvásvuohta ja somástállan.

Go sákkaldatgovaiguin bargá, de olle jurddašit, muhto čáhcemálain dáhpáhuvvá visot nu jođánit. Mu mielas ii daga maide ahte ádjána.

Britta Marakatt-Labba, čájáhusa katalogas

Britta Marakatt-Labba, «Garjját», 2021. © Britta Marakatt-Labba / BONO. Govven: Hans-Olof Utsi
Britta Marakatt-Labba, «Girdi noaiddit», 2011-2021. © Britta Marakatt-Labba / BONO. Govven: Hans-Olof Utsi

Britta Marakatt-Labba oassálasttii birrasii 1980-logus demonstrašuvnnaide Álttá-Guovdageainnu eanu dulvadeami vuostá. Lei issoras vásáhus go politiijat bidje ráfálaš demonstránttaid giddagassii. Garjját ovddastit stáhtalaš fámu Garjját dáidágis, ja sákkaldatgova vuolggasadji lei ge ovttaláganvuohta gaskal politiija ja dan čáhppes lotti mii buot borrá.

Girdi noaiddit dáidagis ges politiijat leat govviduvvon roahtuid hámis ja girdi noaiddit luitet sin merrii. Noaidi lea gaskku­steaddji olbmuid ja vuoiŋŋaid gaskkas. Son sáhttá earret eará tránssas johtit ilmmiid gaskkas ja suddjet vašálaččaid vuostá. Dát sákkaldagat leat dehálaš ovdagovat dálá vuostálastimii. Sámi miellačájehemiid oktavuođas Oslos 2023, de šattai Garjját fas áigeguovdilis čuorvvusin ja garjjá luohti beaggái.

Dáiddárin ja birasaktivistan lea Britta Marakatt-Labba nanu inspirašuvdnan nuorat buolvvaide geat rahčet luonddugáhttema ja earenoamážiid sámi vuoigatvuođaid ovddas. Son lei mielde álggaheame 1978 politihkalaš radikála dáiddárjoavkku, Máze joavkku,  mii mearkkašii ollu sámi dáidaga ja organisašuvdnaeallima čalmmustahttimii.

2017 fuomášuvvui Britta Marakatt-Labba riikkaidgaskasaččat go searvvai dálááiggedáiddačájáhussii «documenta 14» Duiskkas. Máŋga musea ja dáiddaberošteaddjit leat oastán su dáidagiid, ja son lea maiddái ožžon ollu bálkkašumiid ja rámi. Son oaččui Prins Eugen-medállja 2020 su earenoamáš dáiddalaš doaimma ovddas. Badjel 40 jagi áigodaga lohkameahttun čájáhusaid maŋŋil, sihke sisriikkalaččat ja riikaviidosaččat, de son adnojuvvo leat okta dain njunuš tekstiiladáiddáriin Sámis ja Davviriikkain.